Publikováno: v sekci: Aktuality.

Dohoda byla uzavřena v roce 2015 s nejsilnějšími mocnostmi včetně Číny i Ruska. Měla výměnou za zrušení sankcí proti Teheránu zastavit íránský jaderný program do roku 2025.

Vypovězení dohody nebude mít zcela okamžité následky, jakmile USA obnoví své sankce dopadající na íránskou centrální banku, prodej íránské ropy nebo společnosti obchodující s Íránem a aktivitami v USA. Na zavedení sankcí platí doba 180 dní, což může znamenat, že bude vláda Donalda Trumpa tlačit mezinárodní společenství k nové a mnohem tvrdší dohodě vůči Íránu. Sankce ovlivní i cenu ropy, která výrazně roste už po reakci na rozhodnutí USA odstoupit od jaderné dohody. Cena severomořské ropy Brent vystoupila až na cenu 76,75 dolaru za barel, což nejvýše od listopadu 2014.

Budoucnost dohod

Evropská diplomacie musí přesvědčit Teherán, že obnovovat jaderný program nemá smysl. Následně se budou muset pokusit rychle dojednat novou dohodu uspokojivou pro USA i Írán. Evropa se snažila Donalda Trumpa přesvědčit, aby rozhodnutí nedělal. Po francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi a německé kancléřce Angele Merkelové s přidal i britský ministr zahraničí Boris Johnson. Evropané chtějí zabránit vyhrocení situace na Blízkém východě., Mají obavu z další vlny uprchlíků, komplikací dovozu ropy a plynu, na nichž je EU více závislá než Spojené státy. Zastavily by se slibné obchody, jenž evropské státy začaly v Íránu dojednávat po roce 2015.

Slabiny a řešení

Třem státům hrajícím klíčovou roli v íránské dohodě, tedy Francii, Německu a Velké Británii, se nepodařilo prosadit v EU verzi sankcí, která by Donaldu Trumpovi vyšla vstříc a současně nerozhořšila Íránce. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová stále obhajuje unijní názor, že íránská aktivita v regionu a jeho raketový program se dají řešit mimo rámec dohody z roku 2015. Íránský prezident Hasan Rúhání uvedl, že se americkými sankcemi nenechá oslabit. Ministerstvo zahraničí dodalo, že Teherán smlouvu z roku 2015 jako první neporuší a že USA zaplatí za zavedení sankcí vysokou cenu. Šíitský Írán podporuje syrský režim Bašára Asada i libanonský Hizballáh.