Publikováno: v sekci: Aktuality.

ČNB vydala následující zprávu. Protože se projevila vyšší inflace, byl posunut odhad banky na ukončení devizových intervencí ČNB proti koruně. Ten by měl přijít už v druhém kvartále 2017. Je tedy o něco vyšší pravděpodobnost, že ukončení intervencí nebude v původně preferovaném třetím kvartálu. Uvedl to Jan Bureš, který je hlavním ekonomem Patria Finance.

Vyšší inflace

Jako hlavní příčina byla uvedena o něco vyšší inflace, která právě nyní dosáhla cíle již o půl roku dříve, než ČNB očekávala. V nejbližších měsících se míra inflace udrží nad 2 % a současně i na horizontu prognózy, 12-18M, by měla zůstat nad cílem ČNB. Velmi důležitý je i fakt, že nahoru nešla jen dynamika pohonných hmot a cen potravin, ale současně také vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 2008 i korigovaná inflace bez pohonných hmot, tedy jádrová inflace.

Zároveň přestal působit na českou ekonomiku deflačně vývoj v zahraničí. Stabilizovaly ceny ropy a energií a výrobní ceny v eurozóně po téměř 4 letech začaly zase růst. Důležitým argumentem pro toto rozhodnutí byla rétorika bankovní rady, která prokázala vysokou odhodlanost intervence ukončit v tomto roce, bez přihlédnutí na politiku ECB.

Zrychlení přílivu peněz do korun

Na začátku roku došlo také k výraznému zrychlení přílivu peněz do korun. ČNB zřejmě musela intervenovat tempem asi 1 miliard euro denně. Nabízí se tedy otázka zavedení záporných sazeb. K tomu ČNB uvedla, že to považuje za málo pravděpodobné.

Napříč bankovní radou se vznáší vůči záporným sazbám dost výrazný odpor. To se děje zejména kvůli nežádoucím vedlejším efektům. Investoři sázející více na zisky koruny a v dnešní době jsou ochotni držet koruny přímo v derivátových kontraktech, které implikují daleko více zápornější sazby, než je schopna ČNB zavést. Zavedením záporných sazeb v době, kdy ČNB uvažuje primárně o utažení měnové politiky, by to byl krok proti sobě.

Pokud by ale ČNB záporné sazby přece nakonec zavedla, což by bylo chápáno jako taktický nástroj během exitu z intervencí, byly by uplatňovány jen na nová depozita u centrální banky, a šlo by o duální systém. Nešly by tak pod depozitní sazbu ECB -0,40 %.

 

Sdílet