Publikováno: v sekci: Aktuality.

ČR do uhelné elektrárny Yunus Emre vložila 12 miliard korun. Premiér Andrej Babiš bude jednat s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o nedokončené elektrárně pro tureckou společnost Adularya. O projekt nemá nikdo zájem.

Budoucnost nedokončené hnědouhelné elektrárny Yunus Emre, která patří turecké společnosti Adularya, do které Česká republika vložila téměř 12 miliard korun, bude v září jedním z důležitých bodů jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Elektrárnu se doposud nepodařilo prodat.

Nedokončená elektrárna Yunus Emre v Adularyi

Elektrárnu Yunus Emre pro turecký holding Naksan vybudovala ostravská společnost Vítkovice Power Engineering. Na její výstavbu poskytl český stát prostřednictvím České exportní banky – ČEB téměř 12 miliard korun. Turecko se ji pokusilo znovu prodat prostřednictvím správcovského fondu TMSF, které je obdobou českého Fondu pojištění vkladů, původně Konsolidační agentury. Vyvolávací cena elektrárny, licence a dolu v druhém kole prodeje klesla z 1,4 miliardy tureckých lir, v přepočtu 5,8 miliardy korun, na 1,1 miliardy lir, v přepočtu 4,3 miliardy korun. K tomu se počítá poplatek ve výši téměř 700 milionů korun pro tureckou stranu. Nikdo ale neměl zájem.

Budoucí vývoj

Jednou z variant je likvidační varianta projektu, což představuje nejméně výnosnou možnost. Elektrárna by se musela zavřít a vybavení prodat do šrotu. Další variantou je dokončit projekt a elektrárnu dostavět za účasti českého státu nebo soukromých subjektů. Do provozu by bylo třeba investovat asi 100 milionů eur, v přepočtu 2,5 miliardy korun. Provozoval a prodal by ji český stát. Tato varianta by ale patrně narazila na odpor ministerstva financí. Bez garancí hrozí, že by se po dostavbě nepodařilo projekt prodat a ztráta českých daňových poplatníků by byla ještě mnohem větší.

Prodej pohledávky

Variantou je i prodej pohledávky. Vedení ČEB mělo její prodej připravit už dříve na základě požadavku ministerstva financí. Otázkou zůstává, kolik by prodej pohledávky za 12 miliard korun nakonec vynesl. Patrně by šlo jen o velmi nízké desítky procent dlužné částky. Poslední variantou je celý projekt uzavřít a vymáhat pohledávku prostřednictvím mezinárodní arbitráže. To by ohrozilo aktivity dalších firem, které v Turecku působí, proto je tato varianta nereálná.

Výkupní ceny elektřiny

Nyní je třeba dohodnout výkupní ceny elektřiny. Aby byl projekt návratný, musela by cena přesáhnout 1 500 korun za megawatthodinu s garancí na 15 let. V posledním kole prodeje turecká strana garantovala výkupní cenu za jednu MWh pouze ve výši 1 100 korun a jen do roku 2024. Nabídka tak nízké ceny bude také předmětem jednání.

Sdílet