Publikováno: v sekci: Aktuality.

Boj o půdu, ochranu malých zemědělců a rostoucí globalismus.

Jak je viditelné a jak také upozorňují země střední Evropy, mezinárodní obchodní řetězce a také investoři do půdy přicházející ze Západu, ničí zejména domácí zemědělce a obchody. Je to vidět i u nás. Rozprodaná pole nám nepatří, nebo jsou devastována erozí pod pěstovanou řepkou a dobytek ani plodiny již téměř nikdo nepěstuje. Malý živnostníci krachují jeden po druhém ve všech oblastech. Ochrana před velkými investory je v popředí politických diskusí, ale Evropská komise ji vnímá spíše jako existenciální hrozbu pro jejich volný pohyb zboží, lidí a kapitálu. Prostému lidu rozumí stále méně.

Bulharsko, Rumunsko a Brusel

V Bulharsku došlo ke schválení zákona, kde mohou zemědělskou půdu v zemi koupit jen ti, jenž v zemi žijí minimálně 5 let. V Rumunsku Brusel důrazně protestuje proti ustanovení nutící supermarkety k nákupu minimálně 51 % čerstvých potravin od místních dodavatelů. To je ale přece správně. Místní lidé musí mít práci v první řadě. Zhoubný globalismus ale směřuje jiným směrem. V Polsku se nyní vede největší bitva, kdy Brusel nařídil zrušení daně uvalené na maloobchodní společnosti. Poškozuje prý velké obchody, které vlastní zahraničními subjekty. Rozhodnutí Evropské komise ovlivní rostoucí protesty proti nákupům zemědělské půdy právě zahraničními subjekty. Snaha o ochranu malých zemědělců by měla ale zůstat.

Boj o půdu

Boj o půdu odstartovalo ukončení platnosti dočasných dohod, podle nichž mohly země střední a východní Evropy právě omezit možnost nákupu půdy. Očekávalo se, že bude legislativa postupně upravena tak, aby více odpovídala pravidlům společného evropského trhu. Evropská komise se však naopak domnívá, že přesně tato pravidla jsou stále porušována v řadě zemí a následkem je vedené řízení v této věci s Bulharskem, Maďarskem, Litvou, Lotyšskem a Slovenskem.

Atraktivní bývalý sovětský blok a Nizozemí

Právě bývalý sovětský blok je nyní vysoce atraktivní pro zahraniční investory. Průměrná cena zemědělské půdy se v roce 2016 pohybovala 9 481 euro za hektar. V Nizozemí se letos v březnu zemědělská půda prodávala v průměru za 59 115 eur za hektar. Nizozemská Rabobank v Rumunsku v roce 2015 provedla nákupy půdy ve velkém. To vyvolalo značnou pozornost médií a následovaly protesty. Rumunské hnutí Eco Ruralis a Attila Szocs se vyjádřil, že jde o snahu podkopat jednotný trh. Boj o půdu, velké mezinárodní korporace i hedge fondy nyní z čistě spekulativních důvodů investují do půdy. Proto se nový zemědělci k půdě nedostanou.

Dotace do zemědělství a zdroje společné zemědělské politiky

Země východní Evropy velmi často argumentují faktem, že výše dotací do zemědělství přichází sice ze zdrojů společné zemědělské politiky, ale je mnohem nižší než je v západní Evropě. Evropská komise naprosto zjevně měří každé zemi zcela jinak. Praktiky používané ve Francii a Itálii, hovoří za vše. Vlády se zde snaží stále podporovat domácí zemědělskou produkci. Diplomatickým řešením celého problému by mělo přijít opět z Evropské komise. Tvrdí, že podporuje členské země EU ve výměně zkušeností s řešením situace a s jednáním v souladu se zákony EU. Pozitivní budoucí kroky mají zabránit spekulativním nákupům půdy. Jaké tyto kroky budou, a zda budou opravdu pozitivní, se jistě brzy dozvíme.

Sdílet