Komise chce dost velkou část peněz v řádu miliard z fondů přesměrovat do států zasažených finanční krizí. Změny jsou nejkontroverznější součástí návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie pro období 2021 až 2027.
Z návrhů dokumentů Evropské komise vyplývá, že desítky miliard eur z fondů EU mají jít místo do zemí střední a východní Evropy do států nadměrně zasažených finanční krizí. Komise chce dosavadní pravidla rozdělování peněz nahradit nově mnohem širšími kritérii. Plánované změny mají být znepokojivé zejména pro Polsko a Maďarsko. Je zcela jasné, že jde o namíření proti zemím V4. Jmenované dvě země se nejvíce ohradily proti kvótám a imigrantům, což je zcela pochopitelné. Chrání své občany, na rozdíl od západních zemí, kde se vyostřila kriminalita a teroristické útoky velkou měrou.
Miliardy z EU
Desítky miliard eur z fondů Evropské unie po roce 2020 tak zřejmě poputují místo do zemí střední a východní Evropy, jako jsou Polsko, Maďarsko, ale i Česká republika do států těžce zasažených nedávnou finanční krizí. Jde o Španělsko a Řecko. Návrhy dokumentů Evropské komise ve finální podobě mají být zveřejněny na počátku května. Má být ukončeno dosavadní rozdělování peněz z kohezních fondů na základě výše hrubého domácího produktu na obyvatele a má být nahrazeno širšími kritérii pokrývajícími celou řadu faktorů, kam se řadí nezaměstnanost mládeže, vzdělávání, životní prostředí, inovace a v neposlední řadě i přístup zemí k migraci.
Nejkontroverznější změny
Ty nejkontroverznější změny, které jsou součástí návrhu víceletého rozpočtu EU pro období 2021 až 2027, přinesou dramatickou proměnu politiky soudržnosti. Ta má podporovat méně rozvinuté části EU. Plánované změny ovlivní zejména pro Polsko a Maďarsko, jenž jsou velkými příjemci dotací z kohezních fondů. V současní době mají s Bruselem spory ohledně zásad právního státu a demokratických principů. EU si tak pomocí sankcí a diktatury začíná uzurpovat svá práva a to je jen začátek.
EU má v ruce bič
Má jít o přesměrování finančních prostředků z Polska, Maďarska, Česka a Pobaltí do jihoevropských států, jako je Itálie, Španělsko, Řecko a regiony ve Francii. Jde o země pod tlakem migrantů, které nelze integrovat. Plánuje se i snížením celkových výdajů z kohezních fondů, které má kompenzovat výpadek v příjmech díky odchodu Británie z EU. Má jít o škrty 5 až 10 %. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí využít rozpočet EU pro finanční podporu regionů s velkým počtem žadatelů o azyl, jako je i Německo a Švédsko.