Na rozdíl od jiných investičních nástrojů to vypadá, že ETF si i přes nepříznivou situaci na finančních trzích získávají stále více příznivců. A to nejenom v USA, kde tyto nástroje před patnácti lety vznikly, ale v poslední době také v Evropě.
Exchange Traded Funds (ETF) je označení moderního investičního produktu, který lze doslovně přeložit jako „burzovně obchodované fondy“ či se používá i název indexové akcie. Jedná se o fond, který na rozdíl od klasických otevřených podílových, fondů vydal své akcie. S těmi se obchoduje na burzách stekně jako s běžnými akciemi.
Úspěch exchange traded funds, čili ETF (někdy nazývané také indexové akcie), dokazují data z několika zdrojů, které nedávno publikoval také magazín Zertifikatejournal. Objem majetku, které jsou investovány do ETF v USA, představuje téměř 600 miliard dolarů a v srpnu vzrostl majetek oproti stejnému měsíci minulého roku o 16 %.
Výhody ETF
A co vlastně stoj za tímto úspěšným tažením ETF finančním světem? Investoři na tomto investičním nástroji oceňují několik vlastností, které z něj dělají velmi vhodnou součást každého investičního portfolia. Podle nedávného průzkumu investiční společnosti State Street Global Advisors a online žurnálu Knowledge@Wharton, jehož se účastnilo 840 profesionálních investorů, považuje 67 % dotázaných ETF za nejinovativnější produkt posledních dvou dekád. Až 60 % dotázaných si pak myslí, že ETF zásadně změnily způsob konstruování investičních portfolií.
- nízké náklady
- likvidita
- intradenní obchodování
- daňové zvýhodnění
- čistota investičního stylu.
ETF zkrátka těží ze své jednoduchosti kombinované s dobrou dostupností.
Nízké náklady
Nízké náklady jsou základní výhodou, kterou ocení všichni investoři. Jelikož jsou ETF pouze pasivně spravovanými fondy, jejichž základním principem je co možná nejvěrněji kopírovat cenu podkladového aktiva (nejčastěji vybraného indexu), jsou náklady na správu portfolia minimální. Oproti podílovým fondům, s nimiž jsou často srovnávány, jsou na tom s náklady na správu mnohem lépe, zejména když je porovnáme s aktivně řízenými fondy. Taková konkurence je ale pro fondy nakonec vítána, protože je jako dobrý nástroj diverzifikace sami využívají ve svých portfoliích.
Problémem pro drobné investory může být pouze skutečnost, že ETF jsou obchodovány na burze. Nákup přes obchodníka s cennými papíry není při pořizování malého množství cenných papírů vždy nejlevnější.
Čistota investičního stylu
Čistota investičního stylu souvisí s transparentností ETF. Každý investor totiž ví, do jakých akcií ETF investuje, protože podkladové aktivum, což je většinou akciový index je přesně stanoveno a ETF jej přesně kopíruje. To je rovněž výhody oproti podílovým fondům, které skladbu svých portfolií zveřejňují jen několikrát do roka, a investoři nikdy přesně nevědí, do čeho investují.
S transparentností a přesným kopírováním indexu souvisí rovněž velmi malá odchylka od benchmarku (tracking error), která ale není, i když by to tak mohlo vypadat, nikdy nulová, podobně jako například u certifikátů. Zvětšuje se zejména tehdy, kdy dojde ke změně složení indexu, případně k posunu vah jednotlivých společností v indexu. Dlouhodobá podvýkonnost (a bohužel i nadvýkonnost) je tedy prakticky vyloučena.
Certifikáty vs ETF
Oproti certifikátům pak mají ETF jednu velkou výhodu v tom, že mají, podobně jako podílové fondy, oddělený majetek od správcovské společnosti (certifikáty jsou dlužnými úpisy a při problémech emitenta mohou investoři přijít o své investice). ETF rovněž pravidelně vyplácejí investorům dividendy společností zahrnutých v podkladovém indexu, což u certifikátů není pravidlem.
Podobně, jako je tomu u certifikátů, ani ETF se nevyhnuly módním vlnám, které v poslední době začínají dělat trh s těmito nástroji nepřehledným. Mnoho investorů dnes za velkou nevýhodu považuje příliš velké množství produktů navázaných na neznámé a „nevyzkoušené“ indexy a neznámou metodiku při sestavování portfolia. Na druhou stranu je ale pro mnohé investory velký výběr spíše kladem.
Podkladová aktiva
První ETF měly za podkladové aktivum zejména globálně známé indexy, jako například DJIA, S&P 500 (diamonds, spiders) apod., ale v poslední době se nabídka rozrostla jak na sektorové indexy, různé národní indexy (tyto ETF jsou často obchodované pouze na lokálních akciových trzích), regionální indexy, indexy představující určitý investiční styl, nebo pouze malé a středně velké společnosti (mid cap, small cap). Velmi oblíbeným nástrojem se také staly dluhopisové ETF, které mají za podkladové aktivum dluhopisové indexy, nebo koše s dluhopisy. Boom na trhu s nemovitostmi samozřejmě dal vzniknout také nemovitostním ETF.
Jedním z faktorů, který začíná dělat situaci na trhu s ETF poněkud nepřehlednou, jsou nové typy exchange traded produktů, jako exchange traded commodities, exchange traded notes, inverzní ETF nebo pákové ETF, které už s jednoduchostí původních ETF nemají mnoho společného.
ETC jsou navázané buď přímo na určitou komoditu, případně futures kontrakt na danou komoditu, nebo na vybrané komoditní indexy (nejde o akcie těžebních, nebo zpracovatelských společností, které jsou zahrnuty v sektorových ETF). Investoři tak mají možnost spekulovat na pohyb cena drahých kovů, ropy, nebo zemědělských komodit. Jejich odpůrci jim však kromě větší nepřehlednosti na trhu s ETF vyčítají rovněž zvýšenou volatilitu na komoditních trzích, protože slouží jako vhodný nástroj pro spekulanty. Rovněž se spekuluje, že mnohdy nejde o cenné papíry zajištěné fyzickou komoditu, ale pouze o příslib ze strany emitenta, kdy investoři mohou přijít o své investice v případě nesplnění jeho závazku.
Bylo jen otázkou času, kdy se na trhu objeví pákové ETF, které umožňují investorům využít dvojnásobnou, a v poslední době už i trojnásobnou páku. Jejich vznik určitě uvítali mnozí spekulanti, podobně jako vznik short, neboli inverzní ETF (a také pákové short ETF) spekulující na pokles podkladového aktiva.
ETN
Relativně novým produktem jsou exchange traded notes, ETN. Na rozdíl od ETF jde o dlužné úpisy, podobně jako je tomu u certifikátů, takže u nich existuje kreditní riziko emitenta. Na druhé straně ale nabízejí investorům prakticky nulovou odchylku od indexu (s výjimkou popatků), protože nejde o investici přímo do akcií v indexu, ale pouze o garanci ze strany emitenta. Jako výhoda se rovněž možnost podílet se na výnosech trhů a strategií, které svým investorům nemohou přinést klasické ETF. S tím ale také souvisí možnost nízké likvidity, protože tyto nové produkty ještě nejsou tak zavedené a populární, jako klasické ETF.
Aktivní správa – zbytečnost
V poslední době se rovněž objevily aktivně řízené ETF. Mnoho investorů se shoduje, že takovéto produkty poněkud postrádají smysl, protože dodatečné náklady spojené s aktivní správou prakticky mažou jednu z největších výhod ETF, a tou jsou nízké poplatky. Ztrácí se tím rovněž primární účel ETF, co možná nejpřesněji kopírovat vybraný podkladový index (případně jiné aktivum). Rovněž zkušenosti z aktivně řízenými fondy, kterým se jen výjimečně podaří splnit primární cíl překonat benchmark (což by mělo pravděpodobně být také cílem těchto ETF), nejsou zrovna velkým lákadlem.
Čím je produkt složitější a propracovanější, tím se stává méně přehledným a transparentním. A právě transparentnost a jednoduchost byla jednou z nejsilnějších stránek ETF, které vděčí za tak velkou a rostoucí oblibu u investorů.