V České republice začneme těžit lithium, kdo na tom asi vydělá?
Všechny ty elektromobily či smartphony a další baterie naší budoucnosti ve svém srdci ponesou i kus Krušných hor. Poptávka po lithiu neustále stoupá i s jeho cenou, a proto plánuje hned několik investorů na západě Čech těžbu tohoto ušlechtilého alkalického kovu, kde jsou zásoby poměrně bohaté. Lithium se v současné době získává hlavně ze solanek, tedy z jihoamerických solných jezer. V Krušných horách se ale bude těžit hlubině či proséváním odkališť.
Budoucí těžaři a Elon Musk
Ze suroviny pak budou profitovat lidé jako například kalifornský podnikatel, který je asi největším symbolem světa s pohonem z čistých a bezemisních zdrojů. Elektromobily i obnovitelná energie určená pro domácnosti i podniky má budoucnost. Trend má nečekané důsledky. Rozhýbe povrchová odkaliště i hloubkové doly již v léta spících západočeských těžebních oblastech. Velké baterie a obsažené lithium hrají prim. Lehký alkalický kov obsahuje každý chytrý telefon i notebook a do budoucna i elektromobil.
Raketový růst poptávky po lithiu
Konkrétní příklad je třeba stavba nevadské bateriové továrny, kterou je obrovská Muskovy automobilka od Tesly Motors. Má celou míli na délku a po nastartování výroby vysaje z trhu objem srovnatelný s polovinou loňské roční produkce lithia. To se znatelně projevuje na jeho ceně i nyní. Loni těžaři dle dat z Thomson Reuters prodávali tunu uhličitanu lithného za 6 000 dolarů. Letos v březnu už za více než trojnásobek, za 22 000 dolarů, což je přes půl milionu korun za 1. tunu bílého prášku, uhličitanu lithného.
Australané a těžba v dolech pod Cínovcem
V Česku, v Krušných horách, bude strategicky důležitá oblast 6 % známých světových zásob lithia. Největší plány s dobýváním lithia má na českém území firma Geomet, jen vlastní australská společnost European Metals. Společnost Geomet získala průzkumnou licenci a v posledních letech provádí vrty zejména v okolí bývalého hlubinného dolu v Cínovci v pohraničí, s cílem ověřit si zásoby a provést studii celkové proveditelnosti těžby.
Obrovské naleziště
V podzemí se nachází přes 1. milion tun lithia v kategorii prozkoumaných a vyhledaných zásob. Jde o ekvivalent 5,7 milionu tun uhličitanu lithného, tedy současná hodnota 3. biliony korun, která asi poroste. Akcie firmy na burze již posílily o 1/3. Hlavní geolog Geometu a současně člen představenstva European Metals Pavel Reichl, situaci potvrdil. Rostoucí ceny lithia a nové technologie umožňují finální obchodovatelný produkt, tedy bílý prášek uhličitan lithný, vyrábět mnohem efektivněji.
Hlubinná těžba, lithium, cín a wolfram
Hlubinná těžba je sice dražší, než je získávání lithia z vysokohorských solných jezer v Jižní Americe, na Cínovci je i nižší kovnatost, ale jsou zde rudy bohaté i na další kovy. Těžbu lithia doplní i koprodukce cínu a wolframu, což zvýší ekonomičnosti záměru. Těžba asi začne za 5 let, po vybudování závodu na výrobu uhličitanu lithného pro výrobu baterií. Dlouhodobě by se Česko stalo dodavatelem lithia do baterií českých, ale i evropských výrobců.
Janečkovo RSJ a odkaliště
Projekty sází i na odpad z takzvaných odkališť. Firma Cínovecká deponie, kterou vlastní skupina RSJ miliardáře Karla Janečka, chce znovu probrat odkaliště a pomocí magnetů z něj vyseparovat lithné slídy. Mají všechna potřebná povolení od ministerstva pro místní rozvoj a od mosteckého báňského úřadu je stanovený už i dobývací prostor. Investorovi chybí už jen povolení hornické činnosti. V lokalitě skupina řádově investovala miliony korun. V odkališti je podle průzkumů okolo 860 000 tun suroviny, z nichž však může odtěžit pouze 680 000 tun kvůli ekologickým limitům. Práce asi na 6 let.
V Horním Slavkově Sanaka Industry
V další bývalé hornické lokalitě v Horním Slavkově na Sokolovsku chce těžit Sanaka Industry s osvědčením o výhradním ložisku a žádající ministerstvo pro místní rozvoj o tzv. EIA, studii posuzující vliv záměru na životní prostředí. Trošku to vázne na dopravě kamiony přes obec. Ve fázi povolovacího procesu jsou další 3 organizace a o průzkum žádá 4. Mezi nimi je státní podnik Diamo nebo Česká geologická služba, které se ale vůbec o aktivní těžbu nesnaží. Zdá se vám to divné?
Česko zase prodělá
Podmínkou těžby je ekonomická rentabilnost, kdy těžební organizace musí dávat od počátku stranou finanční prostředky na zahlazení negativních dopadů těžebních aktivit. Česko ale nečeká bohatá budoucnost těžařské velmoci. Česko sice disponuje ekonomicky využitelnými zásobami lithia nezbytnými pro projekty na elektromobilitu a výrobu baterií pro přenosnou elektroniku, ale vydělají jen soukromníci a zahraniční společnosti. O těžbě lithia se opět mluví jako o krádeži století. Proč se o to nezajímají státní podniky a nezbohatnou lidé, kterým se dá práce, na to si musí každý odpovědět sám.