Jak je na tom podnikání a inflace? Rostou ruku v ruce. Rok 2017 začíná optimisticky v návaznosti na indexy PMI. Podíváme-li se na to z pohledu globální ekonomiky, opět je asi nejzajímavější výsledek čísel z Číny, kde se čísla v průmyslu vyšplhala na čtyřletá maxima. Přidáme-li k tomu velmi dobře vypadající indexy PMI z eurozóny i stejně tak dobrý výsledek obdobného indexu ISM z USA, vidíme, že americká výhra Donalda Trumpa ve volbách, spustila vlnu nového podnikatelského optimismu. Předešlé deflační nepříjemnosti jsou ty tam, i když vysely nad globální ekonomikou po dobu tří let.
Měkká data pocházející z podnikatelských a spotřebitelských výsledků trochu nekorespondují s tvrdými daty výsledků globální ekonomiky. Poslední údaje z eurozóny a Číny se zdají v pořádku, jiné jsou ale některé ukazatele z USA. Poslední americká čísla z trhu práce přináší slabší výsledek, zejména v oblasti přírůstku nových pracovních míst.
Inflace a nárůst mezd
Přestože některá tvrdá data jako payrolls přinesou zklamání, trhy nemusí stále opustit svůj optimismus a deflační potíže se zřejmě chýlí ke konci. Čísla z konce roku ze Španělska, Polska či Německa dokazují, že inflace pomalu stoupá vzhůru. Inflace je vždy podporována zejména dvěma důležitými faktory. Jde o růst cen komodit a to v čele s ropou, a dále pak robustnějším růst mezd. Obojí má vést k tomu, že globální inflace zůstane alespoň nějakou dobu na nenulové úrovni.
Německá inflace a její skok
Německá inflace v poslední době zaznamenala asi nejprudší skok v novodobé historii. Její návrat u našich sousedů v Německu přináší dynamiku spotřebitelských cen v oblast největší ekonomiky eurozóny. Koncem roku víc než zdvojnásobila. Inflace v prosinci stoupla na 1,7 % z 0,7 % a očekávání bylo 1,3 %. Jde o nejvyšší hodnoty od půlky roku 2013. Uvidíme, zda nastane také vyšší inflace v eurozóně a jak se k tomu změní situace na trzích.
Eurozóna
Na eurozónu byl odhadován nárůst prosincové inflace k 1 %. Bude to možná o 0,1 – 0,2 procentního bodu více. Na rozdíl od Německa ale inflace překvapila třeba nižším výsledkem ve Francii, kdy byl výsledek pouze 0,8 % a podobně na tom budou čísla z Itálie. V eurozóně budou výrazné rozdíly. Za poslední rok byla průměrná německá inflace 0,7 % a italská pouze 0,1 %. Tyto výrazné rozdíly v inflačních tlacích právě odráží rozdíly zejména v ekonomickém výkonu a na pracovním trhu. Nevíme, zda rychlejší inflace na konci loňského roku 2016 také předznamenává vyšší inflaci pro celý rok 2017. Za vyššími inflačními tlaky mohou stát ceny pohonných hmot a energií, které se nemusí promítat do dalších sektorů, a může tak zůstat i jádrová inflace v blízkosti 0,8 %.